Národní zkušební řád

 

Zkouška základního minima -  ZM

Stáří psa minimálně 12 měsíců. Maximální počet bodů je 150, minimální je 105 s tím, že v každé disciplíně musí být dosaženo minimum 35 bodů.

Stopa (max. 50 bodů)
Stopa vlastní, 150-200 kroků dlouhá, min.15 minut stará, jednou lomená v pravém úhlu, předmět zakončující stopu. Časový limit pro vypracování stopy je 5 minut.

Poslušnost
a) přivolání psa (libovolný ze dvou způsobů) - max.10 bodů
b) ovladatelnost psa na vodítku - max.10 bodů
c) sedni-lehni-vstaň (na vodítku u nohy) - max.10 bodů
d) aport volný (předmět psovoda) - max.10 bodů
e) odložení psa(vzdálenost 15 kroků) - max.10 bodů

Obrana
a) průzkum terénu (30x40 kroků, dvě zástěny) - max.10 bodů
b) označení pomocníka - max.10 bodů
c) ochrana psovoda - max.10 bodů
d) zadržení pomocníka (25 kroků) - max.10 bodů
e) odolnost psa (náznak úderů) - max.10 bodů


Zkouška všestranného výcviku psa 1. stupně - ZVV1

Stáří psa minimálně 14 měsíců. Maximální počet bodů je 300, minimální je 210 s tím, že v každé disciplíně musí být dosaženo minimum 70 bodů.

Stopa (max. 100 bodů)
Stopa vlastní, 350-400 kroků dlouhá, min. 30 minut stará, dvakrát lomená v pravém úhlu, 1. předmět na stopě, 2. předmět stopu ukončuje. Časový limit pro vypracování stopy je 10 minut.

Poslušnost
a) přivolání psa za pochodu k noze - max.10 bodů
b) ovladatelnost psa na vodítku - max.10 bodů
c) sedni-lehni-vstaň (na vodítku u nohy) - max.10 bodů
d) za pochodu odložení vleže - max.10 bodů
e) štěkání psa (v sedě u nohy na vodítku) - max.10 bodů
f) aport volný (činka psovoda) - max.10 bodů
g) skok vysoký (100 cm) - max.10 bodů
h) skok šplhem (180 cm, jedním směrem) - max.10 bodů
ch) kladina nízká (jedním směrem) - max.10 bodů
i) odložení psa (25 kroků) - max.10 bodů

Obrana
a) odhalení pomocníka:
- průzkum terénu (40x50 kroků,čtyři zástěny) - max.10 bodů
- vyštěkání pomocníka - max.10 bodů
b) zajištění pomocníka:
- prohlídka pomocníka - max.10 bodů
- výslech pomocníka - max.10 bodů
c) ochrana psovoda
- přepadení psovoda při výslechu - max.15 bodů
- ovladatelnost psa (pouštění) - max.5 bodů
d) samostatná činnost psa
- zadržení pomocníka (hladké 50 kroků) - max.15 bodů
- ovladatelnost (pouštění) - max.5 bodů
e) odolnost psa
- útok na psa se 2 údery po zákusu - max.15 bodů
- ovladatelnost (pouštění) - max.5 bodů


Zdroj

Zkušební řády|8. prosince 2011|trvalý odkaz

KJ ČR Brno


Zkouška ovladatelnosti psa – ZOP

Jde o základní (vstupní) zkoušku v systému. I zde však již jde o přezkoušení návyků psa bez nichž se neobejde v denním soužití v lidské společnosti.

I. Základní část. Max.body
1. Přivolání - volba ze 2 variant:
     a/ s předsednutím před psovoda,
     b/ za pohybu k noze psovoda.
10
2. Ovladatelnost na vodítku. 10
3. Ovladatelnost bez vodítka. 10
4. Sedni - lehni - vstaň (na vodítku). 10
5. Odložení (vzdálenost 30 kroků). 10

II. Cviky skupinové a speciální.
Počet psů ve skupině 3-5. Složení skupiny určuje vedoucí zkoušek.
1. Ovladatelnost na vodítku ve skupině 10
2. S-L-V na vodítku ve skupině 10
3. Odložení vleže ve skupině (vzdálenost 30 kroků, 2 min.) 10
4. Přenesení psa psovodem a cizí osobou (10m, pes s náhubkem)  10
5. Chůze po nepříjemném terénu se zastavením 10

 

Zkouška pracovní upotřebitelnosti I.stupně - ZPU-1

Absolvováním této zkoušky je již dokladem o velmi solidní výchově psa ve prospěch jeho vazby na společnost.

I. Základní část. Max.body
1. Přivolání - volba ze 2 variant:
     a/ s předsednutím před psovoda,
     b/ za pohybu k noze psovoda.
10
2. Ovladatelnost bez vodítka. 10
3. Sedni - lehni - vstaň (u nohy, bez vodítka). 10
4. Štěkání (v sedě u nohy, bez vodítka). 10
5. Aport volný (předmět psovoda).  10
6. Skok vysoký  (jedním směrem, bez vodítka, pes zároveň s psovodem). 10
7. Skok šplhem (překážka typu A, jedním směrem, bez vodítka, pes zároveň s psovodem) 10
8. Odložení (vzdálenost 30 kroků, psovod v úkrytu) 10
9. Volitelný cvik: 
a/ hlídání předmětu psovoda,
b/ stopa - vlastní, 100m dlouhá, stáří do 15 min., 1x lom v pravém úhlu, 2 předměty.
20

II. Cviky skupinové a speciální.
Počet psů ve skupině 3-5. Složení skupiny určuje rozhodčí.
1. Ovladatelnost ve skupině (bez vodítka) 10
2. S-L-V bez vodítka ve skupině (bez vodítka) 10
3. Odložení za pochodu vleže 10
4. Chůze po nepříjemném terénu (na vodítku) 10
5. Lhostejnost k nárazovému zvuku 10

 

Zkouška pracovní upotřebitelnosti II.stupně - ZPU-2

Tato zkouška byla v plném rozsahu přezata z původního ZŘ. Neodpovídá plně proklamací a vůbec sytému daného ZŘ, nelze jí tedy považovat za jediné vyústění systému zkoušek KJ-ČR Brno. Jde však o zkoušku uznávanou vedením naší kynologie pro třídu pracovní a udělování titulu Champ.ČR pro pracovní plemena.

I. Stopa. Max.body
Cizí, 300m dlouhá, stáří 15 min., 2x lom v pravém úhlu, 2 předměty.  100

II. Poslušnost.
1. Přivolání  s předsednutím před psovoda. 10
2. Ovladatelnost bez vodítka. 10
3. Průchod skupinou osob. 10
4. Sedni - lehni - vstaň (krok před psovodem). 10
5. Štěkání (v sedě, krok před psovodem). 10
6. Odložení za pochodu (ve stoje, s přivoláním). 10
7. Aport přes překážku (předmět psovoda). 10
8. Kladina nízká (jedním směrem). 10
9. Vysílání (min.15m). 10
10.Odložení (vzdálenost 50 kroků, psovod v úkrytu). 10

III. Obrana.
1. Průzkum terénu (30x40 kroků, 4 zástěny). 10
2. Vyštěkání. 10
3. Přepad psovoda z úkrytu (náznaky úderů). 30
4. Zadržení (hladké, 30m). 50

 

Zdroj

Zkušební řády|8. prosince 2011|trvalý odkaz

3. Výstava

6.11.2011 jsem se s Devil zúčastnila mezinárodní výstavy psů v Praze.
Ve třídě otevřené jsme získali známku Výborná 3.
Rozhodčí Miloš Sedlář.

Praha

 

Praha

Proč pes kousne dítě? Lidé přehlížejí varovné signály

Pokousání dítěte psem je vždycky obrovskou tragédií. Dítě utrpí nejen fyzická poranění, ale takový zážitek pořádně a na dlouho otřese i jeho psychikou. Pes často svůj hřích zaplatí životem, vztahy mezi rodiči dítěte a majiteli psa (pokud nejde o psa vlastního) bývají nadobro rozbity a končívají vleklými soudními spory o výši odškodného. A politici oprašují téma zákazu nebo omezení chovu některých plemen psů.

Odborníci na dětskou i psí psychiku po celém světě zkoumají, proč k incidentům mezi dětmi a psy dochází a jak jim předejít. Bylo zjištěno, že nejčastěji dojde k pokousání dítěte vlastním psem nebo psem známých či příbuzných. Nejohroženější skupinou jsou batolata a děti do deseti let. Proč?

Pro batolata je pes nesmírně zajímavým tvorem. Je teplý, hebký, je za co ho chytit a na rozdíl od běžných hraček ihned reaguje na sebemenší podnět. Dítě mu hází jídlo a raduje se, jak pejsek papá, pronásleduje ho a radostně výská, jak pejsek utíká, zkoumá jeho oči, uši, tlapky, opře se o něj při vstávání... Prostě náramná hračka.

ČTĚTE TAKÉ:

Psi prý dokážou čichem odhalit i rakovinu plic


Pro malé školáky je pes kamarádem. Je doma, když se vracejí ze školy, je parťákem pro rošťárny a zároveň dokáže ochotně plnit povely a učit se krkolomné kousky. A vždycky má pro ně dost času. Děti, které samy doma psa nemají, po něm touží a často se zkoušejí sblížit alespoň se psem známých či příbuzných.

Co na to psi?

Vnímají děti s rozpaky a se smíšenými pocity. Zatímco někdy je dítě zdrojem příjemných věcí, třeba dobrého jídla, jindy je příčinou bolesti a nepříjemností. Chová se úplně jinak než dospělý člověk a pes nikdy neví, na čem s ním právě je. Většina dětí se snaží psa obejmout a mazlit se s ním. Ale dospělí psi si na mazlení nepotrpí. Pes může v dítěti vidět i konkurenta - to když mu dítě chce vzít jídlo či hračku, přiblíží se k jeho pelíšku či jinému oblíbenému místu. Pak se zachová podle psích pravidel - zavrčí, vyštěkne, chňapne.

To však neznamená, že musí hned dojít k tragédii. Pro každého dobře socializovaného psa je tvrdá agrese až tím posledním řešením. Psi používají širokou škálu výrazových prostředků, kterými agresi předcházejí. Tato řeč těla slouží v psím světě k vyjádření strachu a nejistoty a k uklidnění vyhrocené situace. Lze ji přirovnat k lidským společenským gestům, jako jsou úsměv, omluva, podaná ruka, zdvořilé odmítnutí.

Například zívání, stahování uší dozadu a zvedání tlapky v souvislosti s něčím, co psu není příjemné, znamená: „Mám strach, nechte mne být, prosím.“ Přikrčení, ohlížení a hledání únikového východu jsou jasným signálem: „Už toho mám dost, chci odejít!“ Ukázání zubů, zavrčení, chňapnutí - to je varování: „Hned toho nechte, nenuťte mne kousnout!“

Jenže smířlivá gesta bývají vykládána jako submisivní a lidé si myslí, že pes, který dává najevo podřízenost, nekousne. Ale každý pes může kousnout, pokud se situace z jeho pohledu stane nebezpečnou. Za varovná gesta zase lidé psy většinou potrestají. Jak si mohl dovolit zavrčet na dítě?! To ovšem vede jen k tomu, že pes časem přestane varovné signály vysílat a rovnou kousne. Chceme-li, aby naše děti žily se psy v míru a bez incidentů, nezbývá než naučit sebe i je psy správně chápat a rozumět jim.


http://www.lidovky.cz/proc-pes-kousne-dite-lide-prehlizeji-varovne-signaly-p0i-/ln_veda.asp?c=A111114_211644_ln_veda_sk

 

Zajímavosti|5. prosince 2011|trvalý odkaz